U pagáta menu

Taroky: Starobylá karetní hra s bohatou historií a českými specifiky

Karty jsou nedílnou součástí lidské zábavy již po staletí a mezi nespočetnými hrami, které se s nimi dají hrát, patří taroky mezi ty nejstarší a nejzajímavější. Tato zdvihová karetní hra, oblíbená především na Moravě, má své kořeny hluboko v historii a s sebou nese řadu specifických prvků, které ji odlišují od jiných karetních disciplín. Zatímco v Čechách je populárnější mariáš, právě taroky si získaly specifickou komunitu hráčů, kteří oceňují jejich strategickou hloubku a bohatou tradici. Některé herní prvky taroků dokonce ovlivnily i licitovaný mariáš, což jen podtrhuje jejich význam v české karetní kultuře.

Tarokový balíček: Více než jen 24 karet

Česká verze taroků se typicky hraje se speciálním balíčkem čítajícím 54 karet. Tento balíček se skládá ze dvou základních částí: 32 karet francouzského typu ve čtyřech barvách (kříže, piky, káry a srdce) a 22 karet zvaných taroky, které slouží jako pevné trumfy a představují klíčový strategický prvek hry. Je důležité zmínit, že v jiných zemích se počty karet i druh karetních listů mohou lišit. Například v Maďarsku se hraje s 42 kartami a ve Francii či Itálii se můžeme setkat s odlišnými karetními listů, což dokresluje mezinárodní rozměr této hry.

Struktura a hodnota karet v tarokovém balíčku

V typickém českém balíčku taroků naleznete čtyři barvy: kříže, piky, káry a srdce. V každé barvě jsou karty rozděleny na figury a níže postavené karty. Figury, od nejsilnější k nejslabší, zahrnují:

Hodnota ostatních karet se liší podle barvy. V černých barvách (kříže a piky) jsou karty hodnot od nejslabší: 7, 8, 9, 10. V červených barvách (káry a srdce) jsou karty hodnot od nejslabší: 4, 3, 2 a Eso. Figury obecně přebíjejí ostatní karty ve své barvě. Nicméně, nejsilnější kartou ve hře je vždy tarok. Taroky jsou číslovány od I do XXI, a k nim se přidává karta zvaná Škýz (nebo také Vize). Tyto karty představují pevné trumfy a jejich síla je nezávislá na barvě.

Pravidla hry: Dynamika a adaptabilita

Jedním z nejzajímavějších aspektů taroků je jejich flexibilita a rozmanitost pravidel. Mezi různými regiony a hráčskými skupinami existují významné rozdíly, proto je klíčové si před začátkem hry tato pravidla ujasnit. Tyto rozdíly se mohou týkat například způsobu vyúčtování bodů, nutnosti hlásit určité karty nebo situace ("hlášky"), nebo dokonce toho, zda se některé povinné hry vůbec hrají.

Níže uvedené informace se vztahují k jedné z nejčastěji hraných verzí v Česku, tzv. "Volání devatenáctky". Existují však i další varianty, jako například "Volání dvacítky", "Volání krále", taroky ve třech hráčích, či "Štramandl", které nabízejí odlišné herní zážitky.

Cíl hry a bodování

Hlavním cílem hry je získat co nejvíce bodů. Bodování v tarokách je multifacetní a zahrnuje hodnotu karet i případné "hlášky". Karta s nejvyšší bodovou hodnotou je Škýz, následovaný Mondem (XXI), Pagátem (I) a Králi, kteří mají po pěti bodech. Dámy mají hodnotu čtyř bodů, Kavalové tří bodů a K Luci dvou bodů. Ostatní karty jsou hodnoceny jedním bodem. Kromě bodů za karty se do závěrečného vyúčtování započítávají i "hlášky", které mohou značně navýšit skóre.

Průběh hry: Od rozdání po poslední zdvih

Proces hry začíná snímáním balíčku karet před rozdáním. Rozdávání probíhá proti směru hodinových ručiček. Tradičně se začíná s přidělením šesti karet do tzv. talonu (společné hromádky karet), načež se každému hráči rozdá dvakrát po šesti kartách. Existují však i jiné metody rozdávání, které se mohou lišit.

Po rozdání následuje klíčová fáze dražby a hlášení. V tarokách platí základní pravidlo, že hráč je povinen hrát stejnou barvou, jaká byla vynesená, pokud ji má. Není však povinen hrát vyšší kartou, pokud je vyšší karta hratelná. Pokud hráč nemá kartu v požadované barvě, musí hrát tarokem. Nemá-li tarok, může hrát libovolnou kartou podle svého uvážení. První kartu do nového zdvihu vynáší hráč, který vzal předchozí zdvih.

Na každou vydraženou hru je navíc možné dát tzv. flek, a to i opakovaně. Každé flekování zdvojnásobuje postupně hodnotu bodů, což může vést k velmi zajímavým výsledkům.

Oblíbené druhy her v tarokách

Taroky nabízejí širokou škálu herních variant, z nichž každá přináší specifické výzvy a strategie. Mezi nejznámější patří:

1. Povinnost základní (Forhont)

Tato povinnost je základem každé hry. Pokud žádný z hráčů nelicituje vyšší hru, forhont (vydražitel) určí, s kterým tarokem bude hrát. Typicky se začíná od devatenáctky; pokud ji hráč má, volí osmnáctku a tak dále až po šestnáctku. Forhont si bere čtyři karty z talonu, dva další hráči v pořadí po kartě. Následně se odhodí karty, aby se vyrovnal počet karet v ruce. Pokud forhont neřekne, s kterým tarokem hraje, hraje automaticky s devatenáctkou, i kdyby ji měl v ruce.

2. Povinnost s Pagátem

Tato varianta se liší tím, že vydražitel se zavazuje získat poslední zdvih právě pomocí Pagáta (tarok číslo I).

3. Preferans (Trojka)

Ve hře s preferansem hraje aktér sám proti všem ostatním hráčům. Může si vzít první, druhou nebo znovu první trojici karet z talonu. Karty z talonu, které nezvolí, propadají protihráčům. Aktér si následně odhodí tři karty, které se mu připočítají do konečného skóre.

4. Sólo

V této povinnosti hraje aktér opět sám proti zbylým třem hráčům, avšak aniž by si bral karty z talonu. Talon se v tomto případě započítává do skóre protihráčům.

5. Varšava (Žebřák)

Varšava je odlišná od předchozích povinností. Klíčové rozdíly zahrnují:

Taroky jsou hrou, která vyžaduje nejen strategické myšlení, ale i schopnost adaptace a porozumění specifickým pravidlům. Tato starobylá karetní hra tak zůstává fascinujícím fenoménem, který si stále nachází své příznivce.