Krev a kosti: Analýza a kritické zhodnocení díla Stevena Eriksona a jeho pokračovatele

Úvod do Malazské říše a knižní série

Malazská říše, svět plný magie, tajemství a krvavých konfliktů, uchvátil čtenáře od svého vzniku. Steven Erikson položil základy této fantastické ságy, avšak do jejího dalšího rozvoje se zapojil i další autor - a tím je právě autor knihy Krev a kosti, Robert Jackson Bennett. V tomto článku se zaměříme na analýzu a kritické zhodnocení čtvrté knihy této série, knihu Krev a kosti, s přihlédnutím k sérii jako celku a k dílu Eriksona, z čehož čtenář čerpá důležité východiska a souvislosti. Proč si číst Krev a kosti? Odpověď leží v samotném srdci tohoto obsáhlého příběhu.

Prostředí a atmosféra: Himatan a Jacuruk

Robert Jackson Bennett skvěle vykresluje prostředí. Prales Himatan, s jeho tísnivou vlhkosti, tropickým hmyzem a nenápadnými nebezpečími, se stává klíčovým elementem knihy. Atmosféra knihy je tísnivá, ale ne až udušená. Čtenář prožívá pocity postav a vnímá jejich strach i naději v konfrontaci s nebezpečím. Zaujme i popis plavby Kazzovy lodi po řece do Jacuruku - takovýto popis má v knize klíčovou roli.

Hlavní postavy a jejich motivace

Kniha Krev a kosti se snaží představit řadu postav, ale zdá se, že jich má čtenář příliš mnoho a prožívá problémy v jejich identifikaci a zapamatování. Hledání motivace a cílů některých postav je velmi složité a zbytečné, jelikož v příběhu nemají klíčový význam. Na druhou stranu, autor překvapuje a udržuje čtenáře v napětí, například skrze postavu Stahovače.

Styl psaní a dějové linie

Přestože kniha v některých bodech vykazuje kvalitní a poutavý styl psaní, autorovi se nedaří vyrovnat se s komplexností děje a bohatostí postav, kterou dosáhl Steven Erikson. Místy je děj chaotický a některé dějové linie působí zbytečně. Autor sice zachycuje detail a složitost, ale přesto je pro čtenáře obtížné udržet si přehled o celé plotně příběhu a o postaveních jednotlivých postav. Snaha o zachycení velkého množství dějových linií a postav zároveň ovlivňuje a snižuje čtenářský zážitek.

Komparace s předchozími díly a sérií

Krev a kosti navazuje na dřívější knihy Malazské říše, ale dosáhne u čtenáře méně zážitku než knihy od Stevena Eriksona. Je patrné, že kniha se zaměřuje spíše na detailní popis prostředí a akcí, než na hlubší charakterové studie a rozvoj postav. Přesvědčivost knihy se snižuje kvůli nedostatku hloubky některých postav, jelikož se čtenář nedokáže s postavou identifikovat ani s ní soucítit, a to přestože se jedná o značně obrovský svět s nesčetnými příběhy.

Závěr a hodnocení

Krev a kosti je poutavý příběh s fascinujícím prostředím a výbornými popisnými pasážemi, ale je poněkud zklamáním oproti očekáváním vyvolaným sérií od Eriksona. Čtenář vnímá, že se autor snaží zaujmout s úvahami o zvrhlé společnosti i črtami magického prostředí, ale nakonec se mu to nedaří tak, jak by čtenář očekával. Základní myšlenky sady jsou originální, ale nedokážou zvednout kvalitu knihy na tak vysokou úroveň jako knihy od Eriksona. Celkově se jedná o průměrný díl ságy s potenciálem, který ale nakonec nenaplnil.